|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska
BARTL, David
Tématem této bakalářské práce bylo Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska. Práce byla rozdělena do dvou částí. První část byla teoretická, druhá výzkumná. Teoretická část se věnovala Zdravotnické záchranné službě a Zdravotnickému operačnímu středisku. Dále se v práci objevovala zmínka o anatomii srdce a srdeční zástavě. Taktéž pojednávala o problematice neodkladné resuscitace, řetězci přežití a telefonicky asistované neodkladné resuscitaci. Druhou část tvořila výzkumná část. Zde byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhým cílem bylo zmapovat, jak postupují dispečeři zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Praktická část byla provedena kvantitativní metodou, a to technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 10 dispečerů krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, kterým bylo položeno 27 otázek. Získaná data byla pro přehlednost rozložena do 14 kategorií a dále zpracovaná do tabulek. Cíle práce byly naplněny a podařilo se odpovědět na výzkumné otázky. Výzkum ukázal, že teoretické znalosti vedení telefonicky asistované neodkladné resuscitace mají operátoři větší u dospělého pacienta než u dětského. Výzkum také zmapoval postup telefonicky asistované neodkladné resuscitace u jednotlivých respondentů. Výsledky byly brány spíše jako pozitivní.
|
|
|
Práce dispečera zdravotnické záchranné služby
MITTNER, Viktor
Tato bakalářská práce se zabývala především činností dispečerů, ale i problematikou zdravotnického operačního střediska jako takového. Mnoho lidí neví, co si pod pojmem zdravotnické operační středisko představit. Pro většinu je to pouze nenáročné sedění u telefonu a přijímání hovorů. Rád bych proto touto prací poukázal na skutečnosti související s tímto povoláním a pokusil se vyvrátit toto tvrzení většiny. Tato práce zmiňuje zdravotnické operační středisko, jeho historii v České republice, zajímá se o jeho úlohy, uspořádání a vybavení. Dále se zabývá činností samotných dispečerů včetně jejich vzdělání a trestní odpovědnosti. Důraz je kladen také na stres působící na dispečery při výkonu této profese. Velká část práce se věnuje odběru tísňové výzvy, telefonicky asistované neodkladné resuscitaci a telefonicky asistované první pomoci. Mezi cíle této bakalářské práce patřilo zmapování teoretických znalostí dispečerů a zjištění jednotlivých postupů při poskytování telefonicky asistované resuscitace jak dospělého, tak dítěte. Dalším cílem poté bylo zjištění spokojenosti dispečerů s výkonem tohoto povolání. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou rozhovoru. Rozhovor mapoval znalosti a spokojenost s touto profesí spokojeni a problematiku telefonicky asistované resuscitace dospělého a dítěte. Výsledky výzkumného šetření dle jednotlivých cílů ukazují, že dispečeři nejsou dostatečně připraveni k výkonu povolání dispečera zdravotnického operačního střediska ihned po dokončení studia, využívají stejné, nebo velmi podobné postupy při poskytování telefonicky asistované resuscitace dospělého či dítěte a vykazují spokojenost s výkonem tohoto povolání.
|
|
|
Informovanost veřejnosti v Jihočeském kraji o kardiopulmonální resuscitaci
Mikšíčková, Věra ; Vrábelová, Petra (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
ÚVOD: Jednou z nejvýznamnějších příčin náhlých úmrtí v Evropě je náhlá zástava oběhu. K záchraně života je potřeba na prvním místě poskytnutí neodkladné kardiopulmonální resuscitace (KPR). Jedním z předpokladů úspěšné resuscitace je její včasné zahájení a znalost základních postupů. Úroveň znalosti postupů neodkladné resuscitace, její správné provádění, zručnost a ochota laických zachránců může rozhodovat o dalším osudu osob stižených náhlou zástavou oběhu. Každou minutou, kdy není prováděna resuscitace, se šance na přežití osob se zástavou oběhu snižuje o 10 - 12 %. CÍLE A METODOLOGIE: Hlavním výzkumným problémem bylo zhodnocení míry informovanosti jihočeské veřejnosti o postupu laické kardiopulmonální resuscitace. Dále bylo cílem zmapovat zájem jihočeské veřejnosti o vzdělávání v problematice KPR. Pro vypracování empirické části byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku vlastní tvorby. Dotazník obsahoval 35 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen neselektovanou veřejností v Jihočeském kraji a výběr informantů byl náhodný. Sběr dat byl prováděn přímým dotazováním kolemjdoucích osob na ulicích, v nákupních střediscích, ve městech a vesnicích. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivní analýzou. VÝSLEDKY A IMPLEMENTACE DO PRAXE: Z...
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...
|
|
|
Úlohy zdravotnického operačního střediska, poskytovatele zdravotnické záchranné služby
JIRKŮ, Tomáš
Bakalářská práce se týká zdravotnického operačního střediska a jeho činnosti. Moc lidí si nedovede přestavit, co vlastně zdravotnické operační středisko je. Já sám jsem před začátkem studia věděl jen velice málo. Rád bych tedy lidem nastínil problematiku, úlohy a také náročnost práce operátorů. Právě proto bylo cílem této práce zmapovat úlohy zdravotnického operačního střediska. Snad každý zná pojem zdravotnická záchranná služba a hned si pod ním představí žlutou dodávku s reflexními pruhy a modrými majáky. Málokdo si však uvědomuje, že k tomu, aby byla zdravotnická záchranná služba funkční, je potřeba i zdravotnické operační středisko. Někteří ho mohou znát pod výrazem dispečink. Toto středisko je nedílnou součástí záchranné služby a také integrovaného záchranného systému. Práci zde zastávají specializovaní zdravotničtí pracovníci, kterým se říká operátoři nebo, chcete-li, dispečeři. Ti, mimo jiné, nepřetržitě zajišťují příjem tísňových výzev, jejich vyhodnocení a předání výjezdovým skupinám a v neposlední řadě asistují volajícímu při podávání první pomoci. Celou touto problematikou se zabývá teoretická část práce. Pro účely výzkumné části práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První se týká využití všech legislativou určených úloh operačním střediskem a druhá výzkumná otázka se zabývala problematikou telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Tedy, jestli je tato telefonicky asistovaná resuscitace využívána vždy při indikaci bezvědomí. K zodpovězení těchto otázek byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, která spočívala v sekundární analýze dat. Výzkumný soubor tvořilo krajské operační středisko Jihomoravského kraje. Přesněji byla použita dokumentace zdravotnické záchranné služby - záznam operátora a audio záznam tísňového volání. Tato dokumentace je součástí každé tísňové výzvy. Sekundární analýzou dat byla získána data z 20 tísňových volání. Tísňová volání byla vybrána prostým náhodným výběrem. Vzorek těchto 20 tísňových volání byl vybrán za období roku 2014. Kvůli ochraně osobních údajů nejsou v práci uvedená žádná jména, pouze iniciály. Ze stejného důvodu nejsou ve výzkumu použity žádné konkrétní adresy. V diskuzi jsou uvedeny všechny legislativou určené úlohy a doporučené postupy z odborných zdrojů. Tyto informace jsou následně porovnány se získanými daty. Výsledky práce v případě první výzkumné otázky ukázaly, že některé legislativou určené úlohy nejsou využívány moc často. Některé úlohy zase nebyly v rámci malého zkoumaného vzorku využity vůbec a naopak některé jsou zase využité při příjmu každého tísňového volání. Úlohy, které nebyly využity ani jednou, byly celkem tři. V případě druhé výzkumné otázky výsledky ukázaly, že indikace bezvědomí nemusí vždy znamenat, že použití telefonicky asistované neodkladné resuscitace je na místě. Je důležité rozlišovat i další aspekty, nejen vědomí pacienta. Z deseti zkoumaných tísňových výzev týkajících se bezvědomí byla u pěti z nich tato telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace využita. Bylo zjištěno, že využití úloh zdravotnickou operačního střediska je při každé tísňové výzvě individuální. Z pohledu celkové činnosti střediska by ale bylo možné tvrdit, že využívá většinu legislativou určených úloh. Tato bakalářská práce může být použita jako materiál, který bude rozšiřovat vědomosti jak laické veřejnosti, tak i vědomosti zdravotnického personálu o práci zdravotnického operačního střediska. Práce může být také odrazovým můstkem pro další výzkum týkající se zdravotnického operačního střediska.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prostřednictvím dispečera zdravotnické záchranné služby
LUŠOVSKÁ, Anna
Každému z nás se může kdykoliv přihodit to, že se stane svědkem události, kdy se někdo dostane do situace, která ho může bezprostředně ohrožovat na životě. Pro někoho je samozřejmostí zachovat si chladnou hlavu a bez většího zaváhání je schopen přistoupit k záchraně lidského života. Takových lidí je však méně než těch, kteří vlivem své neznalosti v poskytování neodkladné resuscitace mohou ohrozit šanci na život ostatních tím, že nejsou schopni sami poskytnout základní první pomoc. Operační střediska zdravotnických záchranných služeb znají způsob, jak těmto lidem pomoci v naléhavých situacích a zachovat se správně. Tímto způsobem je poskytování Telefonicky asistované neodkladné resuscitace (dále jen TANR), kdy pracovník operačního střediska je schopen v bezprostředním ohrožení života pomocí telefonního přístroje a spolupráce laika zachránit život člověka blízkého i život člověka zcela neznámého. Tato bakalářská práce ve své teoretické části popisuje činnost zdravotnické záchranné služby, hlavní úkoly a náplň práce operačního střediska a jejich pracovníků. Definuje také pojem Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Popisuje také způsob, jak a v jakých situacích provádět neodkladnou resuscitaci. Výzkum této práce probíhal formou dotazníků na dispečerech Zdravotnických záchranných služeb Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dotazník obsahoval otázky, týkající se jejich znalostí a zkušeností v poskytování TANR. Díky tomuto výzkumu jsem došla k závěru, že TANR je pro pracovníky operačních středisek způsob, jak lze v naléhavých situacích pomoci lidem postiženým těžkou život ohrožující situací.
|
host ::
RSS.